Na důkaz úcty a důvěry k nejsvětější Marii Panně v Orlovském kostele píseň k Panně Marii zázračné, která ve výsadním a svobodném opatském kostele řádu sv. Otce Benedikta v Orlové knížetství Těšínském v Horním Slezsku nábožně se ctí, jenž byla v Opavě l. p. 1765. vytištěna a v mnohých rodinách v Slezsku dosud zachována.
- V těžké nemoci ležím, lékaře sobě hledím,
který by mne moh’ uzdravit. Žádného nevím. - Velice jsem raněný, žádného potěšení
nenalezám v tomto světě, nic k spomožení. - Slyšel jsem již dávno já, že jest mezi horama
v Slezsku místo k uzdravení: Svatyň Orlovská. - Tam jest lékařka dobrá: Maria Krista Pána,
která lidi mnohokráte již uzdravila. - I také z posedlého vyhání ďábla zlého
z moci Ježíše, synáčka svého milého. - Má duchovní lékaře, kněze benediktiny,
ti každého vyslejchají, jak jest raněný. - Maria medicínu každému kajícímu:
Do srdce lítost k pokání dá k uzdravení. - K té lékařce já půjdu, cesty se bát nebudu,
byť dost nebezpečná byla, dbáť nic nebudu. - Tam lítostivě vyznám, že sedm ran v srdci mám,
kterými svou duši k smrti poraněnou mám. - Tu přijav poenitenci, příjemnou absoluci,
lítost nad svými vinami zachovám v srdci. - Již nyní na kolena padni tělo, duše má,
za uzdravení děkuji Tobě, Maria! - Žádného míti nechci. V štěstí též i v neštěstí
v Tobě mé doufání bude, Maria v Orlově! - Ještě jednu žádost mám, jíž Ti proti nehodám
všechny domácí, Maria, v ochranu dávám. - Chraň je od všeho zlého, coby bylo škodného.
Oni budou velebiti Tvé svaté jméno. - Ach tedy, Matko dobrá, odpusť, že není možná,
abych mohl zde zůstati až do své smrti. - Bolestně odcházím pryč, již nemohu mluvit víc.
U Tebe zde pozůstat, brání mi to již. - Odcházím sic s tělem pryč od Tebe, Maria, již.
Srdcem však zde chci zůstávat až do své smrti. - Měj se dobře, Maria, s Tebou se již loučím já,
nezapomeň se nad synem svým, matko milá. - Já Tobě chci vděčným býť, Tvé jméno vždy velebiť,
Abych s Tebou, ó Maria, mohl s Tebou býť. - Tam Boha Otce, Syna, Též i svátého Ducha
na věky budem chváliti. Amen Maria!
Na památku 600. založení kostela v Orlově, a k rozmnožení cti a slávy Boží a nejsvětější Marie Panny sepsal Aemilian Kolář, O. S. B. správce duchovní v Orlově v jazyku českém, a Pavel Matuszynski, kooperator v Karviné v jazyku polském. V Orlově dne 12. března 1868.