Slavení

Slavení

Slavení je pradávný fenomén člověka. Všechny významné situace našeho života jsou obklopeny slavnostním rituálem – narození dítěte, svatba, jubilea, smrt… Památné dny slavíme s přáteli, v rodinném kruhu, ale svalí také celé národy.

Slavit znamená vyznávat, že vše, co existuje, je dobré a že je dobré být. Oslava je chválou světa, života, celého stvoření. Filón Alexandrijský říká, že pouze Bohu náleží slavit, protože jen on je skutečně šťastný. Moudrý člověk jej napodobuje, a tak se z jeho života stává nepřetržitý svátek, který odkazuje k věčnému slavení.

Slavení ve starověku bylo nemyslitelné bez vazby na božstvo, svátky Izraele, starozákonního Božího lidu, jsou oslavou Božích činů, kterými se Jahve v dějinách projevil. Každý šabat je připomínkou díla stvoření a smlouvy Boha se svým lidem. V křesťanství je oslavován Boží čin spásy Kristu – jeho velikonoční tajemství. Svátekm všech svátků jsou proto velikonoce a každá neděle. Slavení je naplňování času. Jak říká Origenes, křesťané slaví nepřetržitý svátek.