Před týdnem proběhla poslední debata o myšlenkách z knížky Proměna farnosti kanadského kněze Jamese Mallona. Debatovat naštěstí bylo možno, protože jeden vytrvalý farník na všechna tři setkání vždy zodpovědně přišel – a ve dvou už přece dialog vést jde. Tedy, přesněji řečeno, na druhé setkání přišli dokonce farníci tři, byť jeden z nich vlastně náhodou.
Zní to úsměvně a organizátor se určitě nehroutí, nicméně něco o něčem to vypovídá…
Třeba že lidé se zřejmě bojí změn.
Nebo že nemají čas.
Nebo jsou z práce pro farnost už unaveni.
Nebo že je to prostě nezajímá, protože být dobrý katolík přece obnáší chodit do kostela. A pokud možno i ke svátostem. Občas. A plnit povinnosti. A nehřešit. A… hlavně to moc nepřehánět, aby si lidi nemysleli, že jsem fanatik. Já to prostě zas tak neberu.
V Boha ale věřím!
Proč taky přemýšlet? A o čem? Ono se to nezdá, ale myšlení může být v celku nebezpečná činnost. Mohou přijít nepředvídatelné nápady, nečekané důsledky, vtíravé otázky, prachsprostá nejistota… A co my pak s tím? A co já vím, co bude? Teď mám co dělat, abych zvládal dnešní nejistou přítomnost!
Jenže být křesťanem je bohužel (nebo Bohu dík?) jedna veliká nejistota od základu – křesťan věří. Křesťan, či „běžný“ křesťan si na Boha „nesáhne“. Žije v nejistotě…
V Bibli sice píšou, že „stačí“ uvěřit a dát se pokřtít, a vše už pak bude v cajku. Ale to „stačí uvěřit“ je to nejtěžší. Kdo z nás opravdu touží být pro jedny pohoršením a pro jiné bláznem, který věří povídačkám starých babek?
Jenže bez toho kroku do „prázdna“ už by to víra nebyla (Mk 16, 15-18):
Kdo uvěří ve mne a dá se pokřtít, bude zachráněn.
Celkem jasně řečeno. Prostě uvěřit.
Ježíš nechce dobré věci nebo nejlepší věci, nechce, abych mu věnoval hodinu v kostele týdně, nebo denně. Ježíš chce všechno. Abych, když uvěřím, pro něj žil.
Abych z režimu údržby přešel k poslání – což je to jediné, co po nás, lidech v církvi, Ježíš vlastně chtěl – ne pracovat na své dokonalosti, ale vstát a jít (Mt 28,18-20):
Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.
Doufejme, že u tří setkání dvou farníků to neskončí…
Že myšlenky budou tak natolik nakažlivé, že přeskočí i na jiné hlavy a dají věci do pohybu…
Nejnovější komentáře