Postní dobu obohatí také možnost návratu ke starobylé postní tradici – almužně. Peníze za požitky, které si během půstu odřekneme, můžeme vložit do tzv. postniček, krabiček, které budou rozdávány v kostele na Popeleční středu.

Takto získané prostředky bychom letos chtěli po skončení postní doby předat do rukou pana doktora Maďara a jeho skupiny, která jak víte, pomáhá chudým v Africe, v Malawi.

Podstatou Postní almužny je, že ten, kdo se chce k této akci přidat, vloží do malé papírové schránky obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si odřekl. Například dítě, když se vzdá čokolády, nebo bonbonu, dá do pokladničky 3 koruny, dospělý za cigaretu ušetří 5 korun. Na prvním místě nejde o finanční obnos ale odřeknutí si – půst, který posvěcuje věřícího a otevírá jeho srdce pro potřebné. Je mnoho možností odříkání, např. alkohol, cigarety, káva, televizní programy, brouzdání na internetu…

Na letošní postničce jsou namalovány kapky rosy – potřebné k tomu, aby se život v přírodě každé ráno tváří v tvář vycházejícímu slunci znovu nadechl.

Podobně to platí pro život člověka a nejen ve smyslu fyzické žízně, ale také ve smyslu žízně lidského srdce. Každý dobrý skutek je takovou kapkou, která osvěžuje a proměňuje život druhého člověka. Můžeme se sice ptát, kolik je potřeba kapek rosy k tomu, aby celý svět byl aspoň o trochu lepší, ale nenechme se zmást našeptáváním vlastní pohodlnosti či přímo lenivosti a nerezignujme na vlastní odpovědnost. Matka Tereza jednou řekla svým spolusestrám: „Víme, že to, co děláme, je jen malou kapkou v moři. Ale kdyby tahle kapka v moři nebyla, chyběla by tam.“